Purkrabí Albrecht z Košťálova i jeho žena patřili k těm nejmarnivějším. Stále se jeden druhému chlubili, co má kdo nového. A tak se jednoho parného letního dne pohádali o to, kdo má delší špici na škorních, tehdy moderních střevících. "Já mám delší špici, nemohu na její konec ani dosáhnout," řekl Albrecht.
"Nemluv hlouposti," okřikla ho žena. "Moje střevíce mají delší špici, když sedím za stolem, vyčnívají špice ven."
Jak se ti dva hádali, ani si nevšimli, jaká je venku bouřka. A zrovna ve chvíli, kdy si purkrabí poměřoval délku špice se svou ženou, vlétl do komnaty otevřeným oknem blesk. Urazil oběma špice u střevíců a oknem vyletěl ven.
Manželé plni děsu pozorovali své střevíce. "Snad samo nebe se na naši marnivost rozhněvalo," pravil vyděšeným hlasem purkrabí. Jen co to dořekl, ozval se ohlušující hrom, jako by stvrzoval jeho slova.
Vypráví se, že marnivost byla toho dne potrestána na mnoha jiných místech stejně.
zdroj: internet
