Květena Borečského vrchu: Jaké vzácné, ohrožené i běžné rostliny zde můžete vidět kvést od brzkého jara?

S přibývajícím světlem a vyššími teplotami se nejen v Českém středohoří objevují pestrobarevné byliny, často léčivé, které se rády vyhřívají na prvním jarním slunci. Mozaika rostlin se tak každým týdnem rozšiřuje. Zde jsou rostliny, které můžete pozorovat na Borečském vrchu během jarních a letních měsíců. Pokud se sem vypravíte, mějte na paměti, že Borečský vrch je národní přírodní památkou a že vstupujete do chráněné krajinné oblasti.

První poslové jara

Dřín obecný (Cornus mas) je první dřevina, která se probouzí už na konci zimy. Již během ledna a února se začnou nalévat květní pupeny tohoto ovocného keře a v březnu rozkvétají žlutými květy. Dřín roste například na vrcholu Borče, kousek nad vyhlídkou k Milešovce. Jak je vidět na obrázku, květy se objevují ještě před vyrašením listů. Jedlé plody, malé peckovice, se začnou objevovat po opylení květů a zrají v pozdním létě do červené až rubínové barvy. Dřín se vyskytuje v teplejších částech Evropy a v Českém středohoří je velice hojný, ale chráněný. Naleznete jej také na Lovoši, Ovčíně, Ostrém, atd.

Jaterník podléška (Hepatica nobilis) pokrývá téměř celou naučnou stezku Borečského vrchu během měsíce března a dubna. Jeho modro-fialové, místy růžové květy nemůžete přehlédnout. Jaterník si libuje v prosvětlených listnatých nebo smíšených lesích, v půdách bohatých na humus. Jaterník získal své jméno kvůli svým trojlaločným listům, které tvarem připomínají játra. Rostlina má obvykle více květů, které se večer nebo při dešti zavírají. Každý květ kvete pouze osm dní.

Podběl lékařský (Tussilago farfara) je známá léčivka, která v březnu až dubnu vykvétá i na Borečském vrchu. Tato vytrvalá rostlina má typické žluté květy s drobnými okvětními lístky na šupinaté lodyze. Vyskytuje se na vlhkých místech podél lesa, na polích, loukách nebo v příkopech. Jedná se o vytrvalou rostlinu, která se využívá v lidovém léčitelství.

Jarní byliny kvetoucí před olistěním stromů

Sasanka hajní Sasanka hajní (Anemone nemorosa) se vyskytuje v listnatých či smíšených lesích ve vlhkých, kyprých půdách s dostatkem humusu. Sasanka hajní má bílé květy zpravidla se šesti okvětními lístky. Vytváří během dubna až května rozsáhlé bílé koberce. Rostlina je jedovatá. Potřísnění kůže šťávou z této rostliny může vyvolat puchýře, které se špatně hojí. 

Sasanka pryskyřníkovitá Sasanka pryskyřníkovitá (Anemone ranunculoides) rozkvétá současně se sasankou hajní. Má převážně pět okvětních lístků. Sasanka pryskyřníkovitá je vzácnější, než Sasanka hajní a je také jedovatá.

Dymnivka dutá Dymnivka dutá (Corydalis cava) je dalším zástupcem jarní květeny, objevující se v teplejších částech lesa na Borečském vrchu. Roste na jihozápadní straně vrchu a na prosluněném vrcholu Borče. Je to vytrvalá bylina, kvetoucí purpurovými nebo bílými květy. Využívá toho, že stromy ještě nejsou olistěné a během měsíce dubna nemůžete v lese na Borečském vrchu minout barevné koberce dymnivky. Je také oblíbená u včel, je dobrou nektarodárnou i pylodárnou rostlinou. Pozor - Dymnivka je jedovatá.

Koniklec otevřený (Pulsatilla patens, Anemone patens) je kriticky ohroženou rostlinou, která má své přirozené stanoviště na skalnaté stráni Borečského vrchu. V Českém středohoří se kromě Borečského vrchu nachází také na Holém vrchu u Hlinné, na Tobiášově vrchu nebo na Hradišti. Tato nádherná jarní rostlina kvete během slunných dnů a v době deště a v době soumraku se okvětní lístky uzavírají. Jedná se o dlouholetou rostlinu, která může na jednom stanovišti žít až padesát let. Rostlina vytváří dlouhý kořen, který je velmi citlivý  na porušení. Nesnáší změnu prostředí, takže se ani nepokoušejte rostlinu vyrýpnout, určitě byste ji zahubili a navíc Koniklec je chráněný. Je typickou rostlinou Českého středohoří a tak byl umístěn i do znaku Chráněné krajinné oblasti.

Křivatec žlutý Křivatec žlutý (Gagea lutea) je vytrvalá bylina rostoucí na vlhkých stanovištích, v lužních či suťových lesích. Pod zemí má bílou zásobní cibulku, kolem které vytváří další drobné cibulky. Kvete v březnu a dubnu. Samotná doba květu je velmi krátká a brzy se rostlina zatahuje zpět do cibulky. 

 

Violka vonná Violka vonná (Viola odorata), lidově zvaná fialka, je snad nejtypičtější jarní rostlinou, kvetoucí v měsíci dubnu a květnu. Pěstovala se v českých zahradách pro okrasu už od středověku a od té doby tu zdomácněla. Vyskytuje se v listnatých lesích, na loukách a v blízkosti lidských sídel. Na Borečském vrchu ji najdete podél cest a také přímo na vrcholu kopce a můžete narazit i na bíle kvetoucí variantu. Violka se využívala v lidovém léčitelství a kromě toho byla vyžívána ve voňavkářství pro svou vonnou silici.

 

Prvosenka jarní Prvosenka jarní (Primula veris), lidově zvaná petrklíč, bylina svatého Petra, je léčivá vytrvalá bylina, která se vyskytuje ve světlých listnatých lesích, na loukách a prosluněných stráních a na Borečském vrchu je poměrně rozšířená. Během února a března raší listy a rostlina v dubnu vykvétá typickými žlutými kvítky na dlouhé lodyze. Paradoxně se tato známá rostlina nachází na seznamu vzácných druhů. Využívá se v lidovém léčitelství.

Plicník lékařský Plicník lékařský (Pulmonaria officinalis) je známá léčivá bylina, která se vyskytuje i na Borečském vrchu. Listy jsou posety bílými skvrnkami, které jej odlišují od Plicníku tmavého. Roste v hájích, lužních lesích a na okrajích lesa. Plicník byl typickou rostlinou středověkých zahrad. Jak už název rostliny napovídá, v lidovém léčitelství se používá proti plicním onemocněním. Neopýlené květy jsou růžové a po opýlení se barví do modra.

Česnáček lékařský (Alliaria petiolata) je plevelná bylina, kterou najdete podél lesních cest a v listnatých i smíšených lesích. Tato dvouletá nebo krátce vytrvalá bylina roste v teplejších oblastech a má ráda vlhké a výživné půdy. Listy mají vykrajované okraje a po rozemnutí voní po česneku. Česnáček se v lidovém léčitelství používal pro své antiseptické účinky. 

Tulipán planý (Tulipa sylvestris L.), někdy označovaný také jako Tulipán lesní je možné najít podél staré cesty nedaleko Borečského vrchu. Jeho úzké lístky se začínají klubat už na konci února. Jedná se o vytrvalou cibulnatou rostlinu. Najdete jej také ve starých zahradách či parcích. Tento tulipán pochází z jižní Evropy. U  nás se pěstoval už od 16. století jako okrasná cibulovina, prapředek tulipánu zahradního. Má úzké šedavé listy a vykvétá žlutým květem na dlouhém stonku. Často se však stává, že zabírá velké území a vegetativně se množí, ale zřídka kvete. Proto se na zahradách již nepěstuje a ve volné přírodě na něj narazíme málokdy.

Ptačinec velkokvětý (Stellaria holostea) vytváří bílé koberce květů od dubna do června. Tato vytrvalá bylina se vyskytuje ve světlých listnatých a smíšených lesích a na jejich okrajích. Roste také v křovinách, na stráních, mezích a loukách. Preferuje hlinité až hlinitopísčité, živinami bohatší, humózní půdy.

Svízel vonný (Galium odoratum), nazývaný dříve mařinka vonná, je vytrvalá lesní bylina s typickými přeslenitými listy a drobnými bílými kvítky,  které kvetou v květnu a červnu. Rostlina vytváří celé koberce, protože se množí plazivým oddenkem. Využívala se v lidovém léčitelství. Za čerstva i po usušení si zachovává aromatickou vůni, používala se také při výrobě alkoholu.

Pampeliška lékařská (Taraxacum officinale), nazývaná také smetanka lékařská, je bylinka, kterou snad není třeba představovat. Málokdo však ví, že pampeliška není samostatný druh, ale rozsáhlý komplex drobných druhů (na našem území jich roste téměř 250 z nichž všechny nebyly ještě popsány) a proto je skupina pampelišek jednou z nejobtížnějších skupin flóry ve střední Evropě. Pampeliška je vytrvalá bylina s typickými žlutými květy a houževnatým zásobním kořenem. V celé rostlině je mléčnatá latexová šťáva, která po zaschnutí špiní ruce. Pampeliška roste na sušších loukách a zahradách, na mezích i polích. Je to významná léčivá i včelařská rostlina. Z květů se vyrábí pampeliškový med a pampeliškové víno.

Teplomilné rostliny a přirozené skalničky

Během měsíce května se lesní porost Borečského vrchu zastiňuje a tak postupně mizí druhy rostoucí před olistěním stromů, které jsme tu mohli pozorovat po celé jaro. V lese už neuvidíte kvést ani jaterník, ani předtím všudypřítomné sasanky nebo dymnivky. Odkvétá česnáček, kvete svízel a další byliny, které mají rády stín. Naopak na slunných a výhřevných skalách Borečského vrchu se objevují přirozené skalničky a rostliny milující slunce.

Kosatec bezlistý (Iris aphylla) je vytrvalá bylina, rožšířená téměř po celé Evropě, kde roste na výhřevných skalních terasách nebo horských loukách. Ojediněle se vyskytuje ve světlých lesech a zastíněných podrostech. Má rád suché a mělké půdy. Na Borečském vrchu se vyskytuje na stejném místě, kde můžete na jaře vidět Koniklec otevřený a vykvétá od poloviny dubna do poloviny června krásnými fialovými květy. Právě díky svému květu se stal Kosatec bezlistý ohroženým druhem. Lidé si jej totiž rádi trhají ve víře, že jim poroste na jejich zahrádce. Naštěstí se tak už nestává a počet míst jeho výskytu už se nesnižuje.

Smolnička obecnáSmolnička obecná (Lychnis viscaria) vytváří krásné červenofialové květenství a rozkvétá v květnu a červnu jako přirozená skalnička. Má ráda chráněná slunná stanoviště s propustnou, ne příliš vlhkou půdou. Pro pěstování na okrasných zahradách se využívá především plnokvětá odrůda této rostliny, která má mnoho kultivarů. Bylo také zjištěno, že tato rostlina obsahuje fytohormony, látky podporující růst rostlin. Smolnička kvete od pozdního jara po celé léto, od května až do srpna.

Snědek chocholičnatý (Ornithogalum umbellatum L.) je další vytrvalou rostlinou s podzemní cibulkou. Snědek kvete na slunných stanovištích, i když na Borečském vrchu jej můžete najít podél cest v poměrně stinné doubravě. Tato rostlinka je u nás poměrně vzácná a je zařazena mezi ohrožené druhy. Kvete pouze po určitou část dne a večer se květ uzavírá. Snědek je rozšířený po jižní, západní i střední Evropě.

Hloh jednosemenný (Crataegus monogyna) je keř nebo menší strom, který na Borečském vrchu nemůžete přehlédnout během pozdního jara. Roste ve světlých lesích, na křovinatých stráních a skalách a také podél cest. Jedná se o světlomilnou a teplomilnou dřevinu. Kvete bílými květy, které uzrávají na konci léta v červené malvice. Hloh je využíván v tradičním lidovém léčitelství při léčbě srdeční arytmie. Extrakt z listů je také užíván v moderní medicíně. Plody hlohu, tzv. hložinky jsou jedlé za syrova a lze z nich připravovat džemy, sirupy a vína. 

Základní pravidla jak se chovat v Chráněné krajinné oblasti

Zdroj: vlastní průzkum, wikipedie, CHKO České středohoří
fotografie: © P e t r L á n s k ý

Tento článek není možné používat jako klíč k určování rostlin za účelem jejich použití. Článek slouží jako výčet kvetoucích bylin a rostlin v lokalitě NPP a NS Borečský vrch. Autor článku nenese odpovědnost za používání léčivých rostlin dalšími osobami.